Cesta do Daru probihala vyborne, protoze tentokrat jsem jeli s nejlepsi autobusovou spolecnosti, coz nam poskytovalo komfort temer srovnatelny s evropskou urovni. Autobus vsak zastavil v motorestu na obed. Bohuzel vsak na obed nam dali pouze 4 minuty. Me to jako uz zkusenemu africanovi stacilo. Janko vsak urcite potreboval jeste alespon jednu nebo dve minuty navic. Kdyz jsem pak nastoupili do autobusu, tak Janko mel trictvrte hodiny hlavu z okynka a snazil se domluvit jidlu, aby jiz nezlobilo. Po dlouhem a vycerpavajicim premlouvani vsak Janko vyhral a jemu se vratila prirozena barva.
V Daru nas jiz cekala sestra predstavena a vzala nas na veceri do domu, kteri patri sestram jeji kongregace. Pote co jsem si posmakli jsme se ubytovali v dobrem, ale drahem hotylku, kde bohuzel nic neslo. Ani klimatizace, ani napousteni vody do zachodu, ani elektrika. Takze jsme byli celkem sklamani. Ale noc jsme nejak prezili.
Žádné komentáře:
Okomentovat